26. 1. 2010

Lecitin

Každý z nás asi občas trochu zapomíná. Například můj tatínek byl jeden čas expertem na zapomínání dokladů. Vyrazil z domu, sedl do auta, ujel tak kilometr nebo dva, a pak volal mamince, aby vzala jeho peněženku s doklady a donesla mu ji ke garáži. Maminka to obvykle glosovala nějakou vtipnou poznámkou a nakonec mu dala na dveře do předsíně ceduli, aby nezapomínal na doklady. Asi to zafungovalo, protože od té doby se to tatínkovi nestalo.

Maminčino zapomínání má ovšem trochu fatálnější dopady. Tak třeba včera. Každý večer, když jde mamka dělat večeři, pouští Áju na zahrádku. Ája se trochu provětrá a maže domů na granulky. Včera ji mamka jako obvykle pustila ven, ale zapomněla ji taky pustit domů. Chudák chlupatá ségra tam pobíhala minimálně hodinu v mrazivém chladu. Je sice pravda, že je Ája venku na zahrádce sama bez dozoru ráda, ale myslím, že ne za takových podmínek.

Navíc, Ája není jedinou obětí maminčiny porcelánové nemoci. Minulý týden jsme měli s tatínkem spicha u krámu. Táta byl ve městě a po cestě domů jsme se měli sejít pod naším kopcem. Mamka nakoupí a táta chudák ten nákup donese domů (nebo mě, pokud se mi nebude už chtít ťapat). Vyrazili jsme na čas a šupajdili z kopce dolů. Najednou se mamka zarazila a začala si mě prohlížet. Obvykle nožičkami dupu, klapu a různě skáču do louží a podobně. Na to jsou ale potřeba pořádné zimní boty. Ovšem já jsem měl na nožičkách jenom bačkůrky.

Než jsme odcházeli, oblékla mě mamka celého do skafandru, nandala čepičku, rukavice i šálu a pak ještě dooblékla a obula sebe. Já mezitím pobíhal po chodbě v bačkůrkách a klepal na skříňky a zrcadlo. Maminka tak pospíchala, abychom dorazili ke krámu včas, že na moje boty docela zapomněla. Když to venku zjistila, vzala mě do náručí a šupajdili jsme zase domů. Já jsem se trochu vzpínal – chtěl jsem jít sám – ale s mamkou to ani nehnulo. Výsledkem toho bylo zdržení, takže táta na nás chudák čekal celý zmrzlý.

Mamka by s tou svou zapomnětlivostí měla něco dělat. Ježíšek jí měl místo nového mlýnku na pepř a oblečení radši donést zásoby Lecitinu. Musím si udělat poznámku, abych mu o něj příští vánoce napsal.