Dnešní den jsme si užili. Odpoledne bylo pořádné teplo, ale dopoledne jsme se s tatínkem pustili do práce. Taťka se oblékl do pracovního a s Ájou jsme se rozhodli mu pomoct. Na pořadu dne byly živé ploty.Tatínek vzal nůžky a pustil se do práce. Áje se ořezané listy moc líbily a rozhodla se jich
využít a pořídit si do kožíšku zelené melíry. Válela v nich sudy a větvičky roznášela po zahradě. Já jsem to všechno jistil zdola a hlídal, aby se táta nezřítil ze žebříku.
Když dostaly všechny ploty nový sestřih, zavelel táta ústup. Začali jsme se stahovat domů. Táta sundal montérky, vyklepal listí z oblečení, a já se způsobně posadil na sedačku a čekal, až dostanu bačkůrky. Táta uklidil všechny nástroje, a pak si všimnul, že je Ája celá melírovaná. Tak ji ještě vzal zpátky ven, aby jí vyklepal kožíšek. Mně taťka nařídil sedět na lavičce v chodbě a čekat, ale znáte to… byla mi dlouhá chvíle a chtěl jsem se podívat, jak moc zelené Áje v kožichu zůstane.
Aby nám domů nedoběhlo tolik tepla, tak jsem za sebou zabouchl dveře a šel jsem se podívat. Jenže… táta už mimo jiné také uklidil klíče a naše dveře mají zvenku jen kouli. Navíc už byl táta svlečený a měl jen tričko a trenky… Zrovna se chystal udělat mi přednášku o poslušnosti, když slyšel odcházet naše sousedy. Pomalu nasedali do auta, ale táta naštěstí zareagoval jako Tom Cruise v Mission Impossible. Doběhl k nim, zastavil rozjíždějící se vůz, a půjčil si mobil. Pak zavolal babičce a ta nás přijela zachránit.
Celé by to byla jen veselá historka, nebýt toho, že si táta moc dobře pamatoval, že jsem měl jen sedět a neměl jsem vstávat, a taky to, že když mě viděl zavírat ty dveře, tak na mě volal, abych to nedělal. Já byl bohužel ale tak zabraný do toho, abych je přibouchl se správnou ranou, že jsem ho nevnímal. Takhle jsem teď za odměnu bohužel bez večerníčka :-(.
