Tuhle jsem dostal docela dobré lízátko. Bylo moc dobré. Sice mi chvilku trvalo, než jsem přišel na to, co s ním mám dělat, ale pak už to bylo fajn. Ája mi očividně záviděla, protože psí lízátka se nevyrábí a to svoje jsem jí oblíznout nenechal.Lízátko jsem si vzal ven na zahrádku, ale nebyl to dobrý nápad. Když jsem zakopnul, stala se z něj písková placka. Táta mi lízátko vzal a omyl. Chvíli to ale trvalo, a já ho tak nestihl zblajznout. Za chvíli už se šlo domů. Naše mamka je jako ostříž a hned si všimla plastových krabiček, které jsem si před tím krásně umělecky rozestavil po kuchyni. Nařídila úklid.
Aby mi zbytek líza nepřekážel, vzal jsem si malou krabičku a lízátko do ní položil. Ája byla sice na pelíšku, ale pro jistotu jsem krabičku položil na schůdky, kam už nevidí. Pak jsem se pustil dobrovolně do úklidu, a když jsem uklidil a vrátil se pro lízátko, byl jsem nemile překvapen.
Lízátko bylo dočista pryč. Zůstala jen prázdná krabička. Podíval jsem se zoufale na maminku, která krájela zeleninu, ale o lízátku nic nevěděla. Dalším podezřelým byla Ája. Došli jsme s maminkou k pelíšku, Ája tam ležela čumáčkem ke zdi (to dělá obvykle jen, když trucuje) a na něčem si pochutnávala. Z koutku tlamy jí vyčuhovala bílá tyčka. Stejná tyčka, kterou mělo moje lízátko.
Pachatele jsme tedy našli, ale bohužel už bylo pozdě a jiné lízátko už jsem z maminky nevymámil. Byl jsem prostě sprostě okraden vlastní chlupatou ségrou!
