Když přišel Ježíšek

Včera ráno jsem se probudil do zajímavého dne. Všechno vypadalo normálně až do odpoledne. To mě maminka zabalila a poslala s tatínkem na procházku. Šli jsme se podívat na babičku a dědečka. Ti měli doma pravé dopuštění – s námi dvěma měli šest návštěvníků.

Domů jsme se vrátili tak akorát k večeři. Jedli jsme u slavnostně ozdobeného stolu a místo obvyklých tepláků jsem dostal košili a kalhoty. Po večeři jsem uslyšel něco divného – nějaké cinkání. Přicházelo to z obýváku. Vyrazil jsem na průzkum.

Do obývacího pokoje jsem vcházel opatrně – člověk nikdy neví, ale to, co jsem tam uviděl, mi vyrazilo dech. Tam, kde ještě den před tím byl jen prázdný roh, stál rozzářený stromeček a pod tím stromečkem byla velká kupa krásně zabalených dárků. To cinkání muselo být od Ježíška. Propásnul jsem ho jako vloni, ale myslím, že jen o chlup.

Pak jsem vyrazil na obhlídku. Pod stromečkem bylo hodně dárků i pro rodiče. Ježíšek je určitě dobrák, když nosí dárky i těm trochu zlobivějším. Balíčky jsem rozbaloval levou zadní. Stačilo vždycky zatáhnout za mašličku, a pak jen odhrnout papír. Postupně jsem odhalil oblečení pro maminku na jógu, pásek pro tatínkův sport, spoustu knížek s obrázky i bez nich… a samozřejmě taky nějaké to oblečení pro mě. Hlavně jsem ale pod stromečkem našel hned tři autíčka.

Oblečení jsem nenápadně posbíral na hromádku (hlavně maminčiny nové kalhoty na cvičení byly měkké a teploučké). Za chvíli už jsem měl docela pěkný pelíšek – lepší než ten co na něm spí Ája. Zavrtal jsem se do kupy oblečení se svými novými knížkami a dělal jsem neviditelného. Bohužel mě to neochránilo. Maminka mě nakonec stejně našla. Chtě nechtě jsem byl odnesen do postýlky, a i když byl Štědrý den, stejně jsem musel jít spát.