Myš

Asi si myslíte, že u nás doma máme jen takové ty myšky, které dělají „klik-klik“. Já jsem si to taky myslel, ale nedávno nás tatínek vyvedl z omylu. Nejdřív to vypadalo, že má „slyšiny“ – slyšel v pracovně nějaké škrábání. Z těch „slyšin“ se ale vyklubala malá myš domácí.

Když jsme se včera ráno probudili, maminka se lekla, že nám tatínek odchází za nějakou blondýnou. V chodbě měl připravený batoh a počítač. Trochu ji jen mátl koš na odpadky, který stál hned vedle počítače. Tatínek to ale uvedl na pravou míru. Zase slyšel škrábání a nebyl si jen jistý, ze které z těchto tří věcí to vycházelo.

Maminka dostala do ruky kyblík na chycení případné uprchlé myši a tatínek otevřel batoh. S tímto batohem jezdí do práce, tak v ní mívá jednu tatranku pro případ, že by mu došly síly při poradách. Jeho záložní sušenka byla celá ohlodaná (já to ale neudělal, přísahám). Víc v batohu nebylo.

Pak vzal tatínek šroubovák a začal otevírat krabici staršího počítače. Má ho položený pod pracovním stolem a podezřívám ho, že je tam jen proto, abych se nemohl dostat dozadu ke zdi k těm zajímavým kablíkům, které tam tatínek má.

Chvíli se nic nedělo, v krabici od počítače nic nebylo. Pak s tou krabicí ale tatínek zatřásl a něco vypadlo… co myslíte, že to asi tak mohlo být? No přece myška. Já jsem seděl ve své židličce v bezpečné vzdálenosti, ale s pěkným výhledem na celou scénu. Rodiče nejprve malinko nadskočili, ale pak se maminka vzmužila a začala myš honit. Probudily se v ní instinkty lovce a zabijácký duch. Myška se sice pokusila schovat pod dřevo u krbu, ale maminka byla rychlejší a přiklopila na ni kýbl. Udělala to takovou silou a tak rychle, že si nevšimla, že hlava myšky není uprostřed pod kýblem, ale pod jeho hranou … maminka na té chuděře vykonala popravu jako frantíci za revoluce jen s tím rozdílem, že gilotina byla ostřejší.

A tak myška dostala hrobeček v popelnici a nám doma zůstalo nadále jen jedno domácí zvířátko – náš chlupatý bafan Ája.